PROCEDURY:

ZAŘÍZENÍ:

PARTNEŘI:

Masážní vany (hydromasážní)

Mít v koupelně vanu s vodními tryskami, čerpadlem a další technikou, která umožňuje hydromasáž, popř. perličkovou koupel, je zatím spíše luxus. Možná ale přeci nejsou tak daleko dny, kdy se stanou masážní vany běžným standardem v každé domácnosti. A to i přesto, že hydromasážní vana není zrovna nejlevnější záležitost. Kvalitní masážní vany se dají koupit již od 20 tisíc korun. Nejsou ovšem zatím žádnými výjimkami ceny okolo 50 tisíc a více. U levných výrobků je to vždy sázka do loterie, zda budeme mít štěstí na ten spolehlivý.

Druhy hydromasážních van

Na výběr jsou hydromasážní vany akrylátové, laminátové a plechové. Pro akrylátovou – nejrozšířenější – je typická sendvičová konstrukce se dnem vyztuženým dřevotřískovou deskou. Pro zajištění dostatečné pevnosti celé vany je spodní nepohledová strana nastříkána laminátovou vrstvou, která upevňuje celou konstrukci. Tento typ se vyznačuje výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, je lehký a ze všech typů nejvhodnější pro aplikování hydromasážního systému.

Hydromasážní laminátová vana (tedy celolaminátová) má na povrchu vyleštěnou laminátovou vrstvu. Oproti akrylátové je těžší, má horší tepelně izolační vlastnosti, ale umožňuje jednoduchou a kvalitní opravu a tak dlouhou životnost.

Vanou s nejhoršími tepelně izolačními vlastnostmi je celokovová hydromasážní vana plechová. Je však pro ni charakteristická odolnost povrchové vrstvy vůči poškození. Její velkou výhodou je rovněž vysoká životnost a nižší cena. Je dobré mít v případě ocelové vany na vědomí, že už při výrobě vany musí být vytvořeny všechny otvory pro hydromasážní zařízení a jsou zde omezené možnosti opravy.

Jak vybírat masážní vanu a na co dát pozor

Před pořízením hydromasážní vany je nutné zvážit, zda se skutečně využije. Jsou známy mnohé případy lidí, kteří si je koupili a pak stěží jednou za měsíc využili. Pokud máme o používání masážní vany skutečný zájem, měli bychom si dát pozor, abychom se nespálili při špatné koupi. Jestli chceme vanu tvarovanou se sedátky nebo jinými vymoženostmi, měli bychom si nejdříve promyslet, zda nám bude vana častěji sloužit ke sprchování a koupání, než relaxaci. V takovém případě je lepší upřednostnit klasické tvarování. Dobré je také vědět, že hydromasážní vana se neobezdívá, aby agregáty zůstaly snadno přístupné. Místo obezdívky se nejvíce používají krycí panely.

S vanou, která má kombinované trysky, zpravidla máme na výběr, jakou masáž si zvolíme – vodní, vzduchovou nebo kombinaci obou? U většiny van by také měl být nastavitelný směr trysek, aby vhodně mířily na naše tělo. Nikdy si však trysky nenastavujeme tak, aby voda proudila přímo. Jinak hrozí, že bude masáž bolestivá. Doporučuje se proto, aby trysky byly natočeny pod určitým úhlem. V různých masážních vanách bývá počet a umístění trysek obdobné. Nejčastěji je 10 až 16 aerotrysek umístěno podélně a ve dvou řadách na dně vany a 6 až 10 trysek hydromasážních po bocích vany. Ovládání těchto masážních systémů je mechanické nebo elektronické. Slouží k volbě tlaku vzduchu a způsobu masáže. Elektronické ovládání nám pak dovoluje používat složité hydromasážní programy jako spojování různých druhů masáže do cílených programů relaxačních, proti celulitidě atd.

Podstatnou otázkou při výběru je způsob čištění vany. U levných modelů totiž nejsou přítomny systémy automatického čištění, vysoušení a desinfekce masážního soustrojí, jenž je skryté za stěnami vany. Důležitou věcí, která stojí za informování se, je hlučnost. V prostředí, kde se spíše vnímá hluk čerpadel než pohodová atmosféra, nikdy dokonalou relaxaci nepřinese.


Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!